Pokud máte pocit, že jste přišli změnit svět tím, že budete měnit sebe, jste na dobré cestě. Náš život ale nemá za cíl jen změnit tento svět a nejsme voláni jen k neustálé činorodosti a činnosti. To je totiž nekonečné blues. Kdyby tomu tak bylo, ocitli bychom se v bludném kruhu, který nikdy neskončí. Jestliže ale […]
Občas je lepší přestat hledat odpovědi na své otázky venku a začít je hledat uvnitř. Zastavit se a zaposlouchat se do toho, co nám říká naše vlastní srdce. Dotkneme se tak často mnoha bolestí i spousty hněvu. Možná se dotkneme také osamělosti a mučivé úzkosti. A pak zaslechneme cosi, co je ukryto ještě mnohem hlouběji.
Překročili jste čtyřicítku a při pohledu do zrcadla se vám chce plakat? Máte pocit, že všechny iluze jsou ty tam a ono prozření se vám lepí na paty jako smůla? Přestaňte se babrat v záplavě zármutku, kdy vidíte, že muži zrají jak víno a ženy se naopak stávají v tomto věku již neviditelnými. Vykašlete se na krizi
Někdy nás dusí uvnitř pocity. No občas je to taková tíha, kterou s lehkostí rozpustí …“naše záchranná kotva“. Znám to : “…sedím v kuchyni, koukám před sebe a vidím hodiny, který ve tvé nepřítomnosti ukazují kolem půl 11 v noci. Vstávám otevírám lednici koukám před sebe a i když jsem už po jedné láhvy vína, cítím
Všichni dobře známe citáty a absolutní moudra. Často nám vyznívají jako klišé. Jde ale o to, co v nich chceme cítit a vnímat. Jak s nimi naložíme a jaký význam jim sami dáme. Tak třeba: „Člověk má největšího nepřítele sám v sobě. Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné. S velkou mocí přichází velká odpovědnost.
Muž v kostkované košili, pletené vestě s knoflíky ze želvoviny, manšestrácích hnědé barvy. Seděl pod lípou a čekal, až kolem něj prosviští vrchní. Roznášel pivišťata se smetanově bílou a hustou pěnou. * Vedro bylo k padnutí a stín lípy byl vítaným úkrytem. Bedřich Čumteles byl tím mužem v kostkované košili. Dobrácký obličej zdobil mocný knír, na očích nasazené
Nejdůležitější ze všeho je umět přijmout sami sebe. Se svými negativy, slabostmi, nedokonalostmi i obavami. Je třeba si najít to, co je pro nás v životě důležité a přijmout sebe sama. Objevit své přednosti, činnosti co nás baví a co nám jsou blízké. Něco, co nás naplňuje a činí šťastnými. Každý člověk na světě má něco,
… Až jednou budu stát na hranici rozhodnutí se, co chci tvý Jméno bude tehdy stát v popředí všech tužeb. Růže, trny,víno, peklo, a něco zvláštního v básni, v noci cítím v sobě všechno, na okolo mám to potřebný, tak ptej se na vše , v temný uličce se o
Umět si vybrat je v životě velmi důležité. Žijeme v zemi, která nám to umožňuje. V mnoha zemích na výběr nemají. Buď si koupíte nový počítač, nebo pojedete na dovolenou. Dáte si zákusek, nebo půjdete za ty samé peníze do posilovny. Koupíte si boty nebo kurs sebeovládání. Můžete si vybrat. Možnost si zvolit Pokud havaruje vaše letadlo a
Nikdo neodpovídal. Vlastně ano. Denně sám sebe ujišťoval o tom, že ho svět potřebuje. Tehdy, když se cítil potřebným pro druhé, cítil se dobře. Rozkrájel by se pro ně a na sebe nehleděl. „Kdo jsem já? Co bez druhých znamenám? Kde jinde je mé místo než ve službě druhým?“ Otázky, které zůstávaly někde ve
…život vyžaduje odvahu, aby nebyl promarněný… Josef, urostlý šedesátník, sportovec a otužilec. Cestování s partou nadšených důchodců, kterým dělal průvodce na cestách, pro něj bylo jako cestovat s rodinou. * Věděl, koho opustily zuby, komu kdo umřel, kdo dostal naslouchátko, kolik dobrot kdo stihnul ochutnat na zájezdu, kdo chodí tančit, komu se
Zase píšu dopis, slova, rýmy, myšlenky a citový deficit do veřejnosti s touhou vypsat se, když už to nejde nijak říct. Nebo mám strach o tom mluvit ? Měla by jsem mít strach mluvit o tom, jak se cítím? Lidé celá staletí mají problém mluvit v dobrém o tom jací jsou , no já mám