Ticho je v dnešním ukřičeném světě, plném hluku směřující odevšad, velmi vzácná věc. Všechny ty pípající elektronické hračičky, hluk dopravy, továren a všeobecného života kolem omezují naše smysly. Moc ráda poslouchám sílu ticha. Má svoji vnitřní melodii, svou vlastní úchvatnou hudbu, která nesmírně zdvořile, okázale a jemně tančí s duší každého člověka. Ticho je nesmírně osvobozující a […]
Nechápu, proč se lidé stále řídí nějakými zažitými stereotypy. Začíná to v rodině, přejímáním cizích a někdy dost zpackaných životů. Pokračuje to ve škole, vnucováním všeobecně zažitých mýtů, které vůbec nemusí být pravdivé. Svazujícím náboženstvím, které je opředeno sílou a touhou po bohatství i moci. Ze všech koutů multimédií a internetu je nám předkládáno to, co
Každý z nás prochází vývojem. Skrze vzestupy a pády, tisíckrát podražené nohy, zlomené srdce a skrze ztrátu milionu iluzí, postupem času měníme i svůj pohled na život, svá přání a představy. Představy o světě, o životě, o jeho vzniku, o tom, co bylo před ním a co je po něm. O tom, co je opravdu důležité.
Ve škole se každý den odehrává mnoho setkání a samozřejmě i mnoho odchodů. Už jenom když jsou dělené hodiny, kdy se třída nejdřív loučí a poté se zase setkává. Každý den se loučíme před odchodem domů, i když víme že si budeme psát na Facebooku nebo se dokonce uvidíme. A teď přišlo nové loučení. Loučím
Měla to být normální běžná hodina literatury. Přečíst životopis pár autorů, nějaká ukázka z díla, zápis, nějaké cvičení v pracovním sešitě, možná poslech nebo krátká videoukázka. Ale naše milá paní profesorka se rozhodla jinak. A tak jsme tvořili dadaistickou báseň nebo text. Po rozdělení do skupinek, což bývá většinou problém v důsledku nesnášenlivosti některých jedinců,
Ano, přesně tak nás, studenty, vidí naši učitelé. Nebo se podle toho alespoň chovají. Mám na mysli hlavně množství domácích úkolů a představy o našem učení se. Většina učitelů si nejspíš představuje běžného studenta jako knihomola s jediným zájmem a životním posláním a to školou. Ale to, bohužel, není pravda. Běžný student je ze školy
Přesně tak by se daly popsat první jízdy v autoškole. I já jsem autoškolu začala navštěvovat a hned první hodinu jsem byla usazena do auta s úkolem udržet se na silnici. Některé autoškoly preferují nejprve teorii a poté až praxi. Pravdou ale je, že plavat se naučíte až vás někdo hodí do vody. A tak
V dnešním světě elektroniky a sociálních sítí se i problémy třídy často řeší v konverzaci třeba na Facebooku. A to je často kámen úrazu. Na sociální síti mají totiž všichni najednou plno kuráže a nebojí se vystoupit s takovým proslovem, který by normálně tiše pošeptali sousedovi. Což může být zároveň dobře, protože se dozvíme co
Mám ráda výzkumy. Nepřestává mě fascinovat, jak si v poslední době umíme všechno zdůvodnit. Dřív byl třeba člověk líný, dnes je to chudák trpící prokrastinací. Toho, koho byste dříve normálně označili za hňupa, dnes litujeme, protože má chudák nějako poruchu. Hlavně si to umět pojmenovat a patřičně zdůvodnit. Chodíte všude pozdě? Vědci ví proč. I když
Vidíme to kolem sebe denně. Internet je toho plný a informací je víc než dost. Ten kdo zažil smrt v přímém přenosu života, která se týká zejména dítěte či mladého člověka, který mu byl bližší než vlastní kůže, chápe podstatu nadpisu. Kdybyste věděli, že vám zbývá jediný den, jaký by byl ten váš den D a
Právě dnes se otevřely volební místnosti po celé České republice. Hodně lidí určitě k urnám dorazí a tak volbám jistě předcházelo rozhodování, kterou politickou stranu zvolit. I ve škole se toto téma probírá, protože je to velká událost celé republiky. Na základních školách to ještě není téma tak velké, ale na školách středních, kde už
Do odkazu dávám článek a podobných bych tam mohla dát tisíce. Je úplně jedno, co si myslíte právě o tomto. O tom, že se nedá léčit jen fyzické tělo bez psychiky, nemůže být pochyb. Vědeckých studií na toto téma je víc než dost. Vše je propojené, i když se tomu nějak zdráháme věřit, nebo nás