Pokud jste v bodu zlomu, kdy nemůžete ani vstát z postele, protože se toho událo ve vašem životě už tolik, že prostě nemůžete dál, je nejvyšší čas na řád a disciplínu, ale i na dělení na menší kusy. Dílčí části Den dělte na hodiny, na minuty a na vteřiny. Soustřeďte se na daný okamžik. Nanášejte zubní pastu […]
Po posledních reakcích na články: „I přes krizi středního věku muži milují zralé ženy“ a „Život zralých žen, aneb nejsem singel, ale mingel“, opět navazuji a odpovídám na mnoho otázek, které jsem si přečetla ve zprávách. Hodně jsem se ptala těch, co se jich to týká. Některé příběhy byly hodně smutné, jiné úsměvné. Téma je
Pokud jste přišli v životě do bodu, kdy máte pocit, že celkové dění kolem vás je zcela postavené na hlavu, ničemu nerozumíte, nic nechápete, zásadně nesouhlasíte, ale nemůžete s tím nic udělat, tvořte si mikrosvěty. Možná vás drtí obrovské množství informací, útočící na nás ze všech médií, plné protichůdných názorů, překrucování, propracovaných lží a podprahové propagandy. Možná
Po posledních reakcích na článek: „I přes krizi středního věku muži milují zralé ženy“, navazuji dalším ožehavým tématem. A protože je to téma široké, a na knihu zde není místo, bude to opět na pokračování. I nadále se věnuji ženám, ale i mužům ve středním věku, kteří jsou singel. Je víc než zřejmé, že celkový
Každý z nás svůj pobyt na tomto podivném místě jménem Země vnímáme zcela jinak. Třeba jako takový dost drsný výcvikový tábor. Co po tomto výcvikovém táboře bude následovat, se už raději neptám. V minulosti jsem měla mnoho otázek, které jsem pošetile v duchu stále dokola pokládala a snažila se na ně najít odpověď. Postupem času mi v životě začaly
Možná je znáte a možná mezi ně také patříte. Samotáře, kteří jsou věčně sami. Někteří jsou tak možná i spokojení, pro jiné je osamělost skličující. Osamělost umí být pěkně vlezlá potvora a dokáže zachytit do svých spárů i ty nejotrlejší jedince. Mnoho lidí pak ztrácí naději a užírá se, že v životě už svou spřízněnou
Spousta fyzických aktivit, ale i duševních relaxací má obrovský vliv na naši psychiku. Pokud tedy to nejhorší pomine a deprese se zmírní dle použitých rad v minulém článku, abyste vydrželi kritická období, kdy nevíte jak dál, zapojte fázi dvě. Pokud jste takzvaně na nervy, dodržujte striktně pravidla ve stravování. Sladkosti hoďte do koše, protože glykemický index
Pokud patříte k těm, co období plné rytí držkou v zemi počítáte nikoliv na dny, ani roky, ale na desetiletí, s depkou jste asi velcí kamarádi. Možná jí vítáte se slovy typu: „Tak pojď ty mrcho, tak velká a dotěrná jsi ještě nebyla.“ A jestliže se u toho již po těch létech dokážete i usmát a plivnout si
Asi neexistuje člověk, který by měl ve všech ohledech pro strach uděláno. Naopak, velký strach mnoho z nás provází po dlouhou dobu. Pocit nejistoty, že nám něco může ublížit a že něco nemáme pod kontrolou, k nám někdy prostě přichází, kdykoliv se mu zachce. Naučme se vést se svým vlastním strachem dialog. Pociťovat strach není jenom
V životě si každý vyslechne spoustu příběhů a spoustu jich sám odžije. Je třeba hodně poslouchat a naslouchat. Chudým i bohatým, úspěšným i zkrachovalým. Pak možná přijdete také ke zjištění a pochopení, že se všichni rodíme s obrovskou prázdnotou v srdci, s bolestným nedostatkem lásky a s nekonečnou žízní po něze. Všichni se snažíme tuto žízeň utišit láskou,
Pokud máte pocit, že jste přišli změnit svět tím, že budete měnit sebe, jste na dobré cestě. Náš život ale nemá za cíl jen změnit tento svět a nejsme voláni jen k neustálé činorodosti a činnosti. To je totiž nekonečné blues. Kdyby tomu tak bylo, ocitli bychom se v bludném kruhu, který nikdy neskončí. Jestliže ale
Občas je lepší přestat hledat odpovědi na své otázky venku a začít je hledat uvnitř. Zastavit se a zaposlouchat se do toho, co nám říká naše vlastní srdce. Dotkneme se tak často mnoha bolestí i spousty hněvu. Možná se dotkneme také osamělosti a mučivé úzkosti. A pak zaslechneme cosi, co je ukryto ještě mnohem hlouběji.