Dnes jsem se rozhodla přiblížit Vám každodenní cestu do školy a ze školy. Musím uznat, že autobusová doprava je o něco lepší než ta vlaková co se týče zpoždění. Ale naopak vlak počká do času odjezdu, což autobus okázale ignoruje… První potíž nastává, když se snažíte vypravit na autobus v ten pravý čas. Jízdní řád […]
Po vyučování nastává náš volný čas. Nebo se tak alespoň nazývá doba, kdy se máme učit, dělat si úkoly a odpočívat. Ano, odpočinek až na posledním místě. Ptáte se proč? Také by mě to velmi zajímalo. Celé dopoledne a část odpoledne sedíme ve škole, zapisujeme si výklad učitele a když přijdeme domů, musíme se to
Třídnická hodina je studenty velmi vítaná. Je to z prostého důvodu. Prostě když je třídnická hodina, neučí se. Nevím ale, jakou oblibu má třídnická hodina u profesorů, kteří si musí nachystat nějaký program. Při třídnické hodině by třídě měly být předány informace o průběhu školního roku, o nových nařízeních a podobných věcech. Jediný problém je,
Zase tady máme to jídlo… Není to náhoda. Prostě je to jedna z nutností k životu. A u vyvýjejících se osobností je potřeba dodávat energii a živiny mnohem častěji a mnohem více než u dospělých jedinců. O obědě jsem už článek psala. To se ale týká pouze obědu ve školní jídelně kam se nahrne celá
Když jsou rozděleny pokoje, k větší či menší spokojenosti účastníků, nastávají v jednotlivých pokojích boje o co nejlepší postel. Mezi hlavní kritéria výběru patří poloha postele. Nikdo nechce spát uprostřed místnosti, naopak horní patra palandy jsou osazena hned třemi lidmi. Také přistýlky jsou, z mě neznámého důvodu, velmi neoblíbené. Proč tomu tak je, to nevím.
Dnes se pokusím alespoň zhruba popsat Vám jednu z radostí studentů, a to školní výlet. Už jen domlouvání výletu dokáže rozpoutat peklo. Je totiž zhola nemožné aby se téměř třicet osobností shodlo na místu, programu a datu této společné akce. Když už se konečně rozhodně, nastává další zajímavá část, tedy vybírání poplatku a hlášení účastníků.
Po obědě ve školní jídelně, o kterém jsem psala minule, nastává odpolední vyučování. Jsou to hodiny plné utrpení pro žáky i vyučující. Studenty přepadá únava po obědě a dopolední dřině. Už jenom to dokáže docela znepříjemnit hodinu, když musíte hlídat jestli neusnete při velmi zábavném výkladu fyziky či v hudební výchově. Učitelé nemají odpolední vyučování
UPOZORNĚNÍ: Ilustrační obrázek je opravdu pouze ilustrační, školní plastové tácky, křivé nože a omlácené talíře jsem raději nefotila, obávám se o fotoaparát… Tak jsem tu zase s pokračováním školních útrap… Po dopravení do školy, vyhrabání učebnic v přeplněné skříňce a pár hodinách ve vymezených třídách mi někdy mezi druhou a třetí hodinou začne cukat oko.
Jak jsem slíbila, přináším pokračování utrpení mnoha školáků a studentů. Jak byl autobus na začátku studený, během půlhodinové jízdy se stačil zahřát. Je to velmi potěšující skutečnost pro nás, spáče. Ale jen do té doby, než dorazíte na místo určení a musíte vypadnout zpět do té zimy. V těchto chvílích nasazuji rychlost ,,uteč zimě“ ,
To se takhle ráno vzbudíte, tedy jste vzbuzení otravným zvoněním budíku, a jen co otevřete oči, víte že něco je špatně. Protože i když otevřete oči, všude kolem je tma. Nejdřív přemýšlíte kdo by vám v noci volal a tak vás vzbudil. Po prohlédnutí mobilu a opětovném zvonění budíku pochopíte, že to opravdu není jen
Tak jsem si v rámci meditačního cvičení (kecám, žádný nedělám, ale chci vypadat cool) zkusil vybavit, jakých ďábelských neomarxistických nápadů a nařízení by byl můj chorý mozek schopen, kdybych byl něco jako neomarxistický diktátor, nebo alespoň ředitel nějaké gender,homo,imigranto,gunfree a bůhví jaké další ziskovky. Následující text tímto ovšem nařizuji brát pouze jako humor, nebo pokus
ELFÍ SLZA – Kapitola I. “Mě to nejde!” povzdechla jsem si tiše, když jsem se snažila vyřezat nožem mé jméno na nově vyrobený dřevěný luk. “Pomůžu ti,” ozvalo se za mnou mužským hlasem. Ohlédla jsem se. Stál tam můj nejlepší kamarád Yura. “Ne dobré, zvládnu to,” odpověděla jsem na důkaz svých slov, jsem se do