FPF1. 48 a 49. Grupová a fázová rychlost. (Rychlost světla není rychlostí absolutní) (Ing. Jaroslav Červinka) Uvedené podkapitoly jsem vybral proto, že mohou zájemcům navodit inspirativní myšlenky k jejich pochybnostem o tom, že rychlost světla je absolutní rachlostí. Možná, že mnohé občas napadne otázka, jak to s tou rychlosti vlastně je? Foton je částice, má svoji […]
FPF 3. 6.3 Jaké jsou bázové stavy tohoto světa. (Revize) Nová relativně (ne)částicová ((ne)hmotná fyzika (NR(N)Č((N)H)F, nebo NF) přináší potřebu revidovat některé přístupy k definování základních bázových stavů světa. To zejména z toho důvodu, že přístup k problému vychází z generalizace principů kvantové mechaniky, která jak víme má své vlastní omezení, vyplívající z principu obecné neurčitosti měření fyzikálních procesů
FPF 3. 5.3. Potenciální energie a zachování energie. (Důsledky pro teorii Velkého třesku a expanze vesmíru) Tuto kapitolu jsem vybral proto, že pomůže pochopit, proč teorie Velkého třesku a expanze nenachází podporu v žádné reálné fyzikální teorii, ať již klasické, nebo kvantové, a o Nové relativně (ne)částicové ((ne)hmotné) fyzice (NR(N)Č((N)H)F) nemusím ani hovořit. Zároveň však
Jde vám ve vaší výrobě o přesnost? Hrajete takzvaně o každou setinu milimetru? Měříte často, a proto měření potřebujete náležitě urychlit? Pomocnou ruku vám nabízejí profesionální měřidla a výškoměry. Jednou z pravidelných činností, ke které dochází v každé dílně, je měření různého typu. To by mělo být přesné a rychlé. Zkrátka vás nesmí zdržovat, ale
Kvantové skoky – část 2 (Kniha Nový kvantový vesmír – Kapitola osmá) (Polemika) John Bell EPR paradox Z této podkapitoly jsem vybral jen to, co podle mne z hlediska nového přístupu stojí za zmínku. Vycházím z toho, že zkoumání kvantových jevů na polarizačních filtrech jsem popsal, pro zkoumání objektivní reality, jako dosti povrchní a nepostačující, aby
Kvantové skoky – část 1 (Kniha Nový kvantový vesmír – Kapitola osmá) (Polemika) Nová relativně (ne)částicová ((ne)hmotná) fyzika, dále NR(N)Č((N)H)F nebo NF, zásadním způsobem posouvá znalosti o kvantové mechanice tím, že ji dává reálný teoretický základ umožňující pochopit její podstatu jako formování energie v elektromagnetickém vlnění, ve vírových strukturách elektromagnetických polí, nejčastěji vyjadřovanými pomocí
Zákony zaměstnavatelům přikazují dbát o bezpečnost pracovního prostředí. Hodně se o tom napovídá, ale obecně se kvalitně tzv. management rizik a hygiena práce řeší jen v nebezpečnějších provozech. Ve skladech, v továrnách a montážních halách. Víte, že by zaměstnavatel měl dbát o vaši bezpečnost práce a zdravé pracovní prostředí, i když pracujete třeba jen v
Výzkumů je stále mnoho. Podle britských vědců výzkumného ústavu Lodnon Imperial College se dá snadno odhalit rakovina testem na výdech. Metoda úspěšně potvrdí rakovinu hltanu i žaludku. Odhalení rakoviny se dnes provádí mnoha diagnostickými vyšetřeními. Nyní se tato řada rozšířila o test na výdech. Ten byl schopen rozpoznat s 85% úspěšností rakovinu a nezhoubné onemocnění.
Červinka Jaroslav. Profil. Proč zveřejňuji svoje články na internetu? Smyslem zveřejňování mých článků na portále „Svobodný blog“ je, vyhledat zájemce o nové pohledy na základní teoretické a laické problémy vyplývající ze zkoumání tzv. podstaty „Objektivní reality“, jinak také řečeno „Standardního modelu“, velmi zkratkovitě řečeno podstaty hmoty. Moje cílová skupina jsou zejména studenti přírodních věd
Červinka Jaroslav. FPF2. 20.4. Vědecká obrazotvornost. Obrazotvornost, tu má nějakým způsobem každý člověk, a je určitě velmi rozmanitá. Představit si, je prakticky možné cokoliv, a proto se domnívám, že vědecká obrazotvornost může být rozdílná pouze v tom, že u vědce se předpokládá větší suma teoretických znalostí než u standardního člověka. Z hlediska představivosti objevitelské nemá vědecká
Červinka Jaroslav. FPF1. 6.5. Princip neurčitosti. V této kapitole ukáži jak nové strukturální modely atomů a vírová podstata elektromagnetických polí Nové relativně (ne)částicové, ((ne)hmotné fyziky pozměňuje podstatu principu neurčitosti. Nechám stranou problém pravděpodobnosti molekul v plymu, protože pro nový přístup nemá valného významu. Budu je raději věnovat konstatování, že idea pravděpodobnosti je při popisu atomových dějů
Červinka Jaroslav. Temnou hmotu tvoří tzv. černé díry. Na mém oblíbeném portále „OSEL“ mne zaujal článek: „Tvoří temnou hmotu černé minidíry z úsvitu vesmíru?“. Nebylo to však z důvodu zajímavosti problému temné hmoty, ale z důvodu, že se ve článku objevuje myšlenka existence miniaturních černých děr, jako stavebních elementů temné hmoty. Já raději hovořím o temné