Zkušební doba je běžnou součástí pracovního poměru, která umožňuje jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli ověřit, zda je pracovní vztah oboustranně vyhovující. Během tohoto období mohou obě strany jednodušeji ukončit pracovní poměr, pokud si vzájemně nevyhovují. Jak dlouhá však může zkušební doba být a co všechno je třeba vzít v úvahu při jejím stanovení?
Maximální délka zkušební doby
Podle českého pracovního práva může být zkušební doba v pracovním poměru maximálně 3 měsíce, pokud se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Zkušební doba může být sjednána na dobu kratší, například na jeden nebo dva měsíce, podle dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V praxi však zkušební doba nejčastěji bývá nastavena právě na maximální délku, tedy 3 měsíce.
Sjednání zkušební doby ve smlouvě
Zkušební doba musí být vždy výslovně sjednána v pracovní smlouvě. Bez této dohody není zkušební doba platná. Dále je důležité, aby byla v pracovní smlouvě přesně definována i její délka a podmínky, za kterých může být pracovní poměr během zkušební doby ukončen. Pokud zkušební doba není sjednána písemně, platí, že žádná zkušební doba nebyla dohodnuta a pracovní poměr probíhá bez ní.
Možnosti ukončení pracovního poměru během zkušební doby
Zaměstnavatel i zaměstnanec mají právo ukončit pracovní poměr během zkušební doby bez uvedení důvodu. Pokud dojde k ukončení pracovního poměru, musí být obě strany o tomto rozhodnutí informovány písemně. Zaměstnavatel nemusí uvádět důvody ukončení pracovního poměru, což je výhoda pro obě strany v případě, že si vzájemně nevyhovují. Pokud máte jakékoli nejasnosti ohledně zkušební doby ve vašem pracovním poměru, doporučujeme se obrátit na zkušeného advokáta, který vám pomůže správně nastavit podmínky pracovní smlouvy a zajistit, že vaše práva budou chráněna.
