Představme si svět, ve kterém nacistické Německo vyhrálo druhou světovou válku. Tato alternativa, často probíraná v literatuře a diskusích o historii, nás může zavést na mnohá fascinující místa, kde nejen že by se změnily geopolitické poměry, ale také samotné hodnoty a ideologie, které dnes považujeme za samozřejmé. Takový scénář odhaluje, jak drobnou roli hraje štěstí v dějinách a jak snadno by se naší realita mohla změnit.
Nový světový řád
Pokud by nacisté dosáhli svého cíle, znamenalo by to vznik zcela nového světového řádu, ve kterém by byly upozaděny principy demokracie a lidských práv. V takovém uspořádání by pravděpodobně došlo k posílení totalitních režimů v Evropě, které by nahradily rozpadlé státy. Tím by se nejen vytvořila monopolarita moci ve prospěch Německa, ale také by se rozšířilo nebezpečné rozdělení světové populace na “vyšší” a “nižší” rasy, jak nacistická ideologie předpokládala.
Zajímavým faktem je, že i v našem současném světě zůstává pohled na historické konflikty neustále ovlivněn propagandou. Například se může zdát, že většina zemí by nacistické vítězství odsoudila, avšak na procesu smíření a obrody Evropy by se účastnili i kolaboranti ze zemí, které byly okupovány. Tyto kolaboranty by mohlo ospravedlňovat absurdní přesvědčení o “palestinském” myšlení, které by se snažilo vyvolat soucit s nacisty na základě jejich doktríny rasové nadřazenosti.
Život v protikladu k našemu světu
Život v této alternativní časové linii by pravděpodobně nevypadal příliš jinak než v dnešním světě, pokud bychom se podívali na každodenní rutinu. Lidé by se museli stavět čelem k restrikcím, které by utvářely jejich chování. Potlačení jakékoliv formy opozice by vedlo k masovým represím, v nichž by se lidé přizpůsobovali novému normálu, totiž strachu a cenzuře.
V tomto kontextu by technologie jako internet a informační technologie nemohly existovat v dnešním smyslu. Místo toho by nastala centralizace informací, kde jediným zdrojem by byly oficiální kanály, šířící jednostranné zprávy a propagandu. Vzdělávací systémy by se přizpůsobily ideologii, čímž by došlo k generacím, které by měly zcela odlišný pohled na historií, hodnoty a národní identity.
Budoucnost pod tyranií
Je fascinující zamyslet se nad tím, jak by takový scénář ovlivnil naši identitu. Historická paměť a kulturní hodnoty, které se vyvíjely po celý 20. století s důrazem na lidská práva, tolerance a demokratické principy, by byly zcela potlačeny. Vzdělání by se orientovalo na glorifikaci “Velké říše” a každá kritika by byla potírána v zárodku. Lidé by se museli smířit s myšlenkou, že společenská hierarchie je přirozená a nevyhnutelná. Moticí se kruté reality by smývaly liberální ideály, které dnes považujeme za základ svobodné společnosti.
Do této alternativní budoucnosti by tedy mohlo být možné vkročit jedině jako lidé, kteří by zaměřovali své úsilí na přežití, nikoli na vyjádření svých názorů. V takovém světě by se pravděpodobně rozvinul absolutní technokratismus, kde by vědecký pokrok sloužil výhradně k posílení moci státu. To by vedlo k demoralizaci a ztrátě víry ve spravedlnost a důstojnost jednotlivce. Tím bychom se ocitli v dystopické realitě, ve které by pozice jednotlivce byla na okraji zájmu vládnoucí třídy.