Krize středního věku je stav, kdy si začínáme uvědomovat, že nám není dvacet a začínáme bilancovat. Přemýšlíme nad úspěchy i nezdary, porovnáváme se s ostatními a bojíme se, že už vše nestihneme. Jak dopadly studie o krizi středního věku, kdy přichází a kdy vrcholí? Podívejme se na to.
Pokud se vám do ničeho nechce a upadáte do deprese s pocitem, že vám život protekl mezi prsty bez úspěchu, možná jde o krizi středního věku. Toužíme po štěstí, skvělém zaměstnání, úžasném partnerovi, dětech a rodině. Často sníme o úspěchu a finančním zázemí. Mnohé sny se nám neplní, i když jsou reálné. Mnoho z nás si navíc víc všímá svých neúspěchů než úspěchů. Stále na něco čekáme a odsouváme to. Až je to všechno v nedohlednu a nedá se to dohnat. Typické příklady bilancování nasvědčují, že obávaná krize středního věku je tady.
Co říkají studie
Vědci zkoumali, zda je stav, kterému říkáme krize středního věku reálný, a pokud ano, zda se dá u něj vypozorovat věk, ve kterém vrcholí. Odborníci z americké univerzity Darthmouth College proto sbíraly spoustu dat a podle nich sestavili křivku životního štěstí ve tvaru písmene U. Podle nich je to důkaz, že stav popisující krizi středního věku je tvrdou realitou a dá se prokázat. Ekonom a profesor David Blanchflower studoval křivku lidského štěstí mnoho let u mnoha národností. I když jsou u jednotlivých národů jisté drobné odchylky, křivka ve tvaru písmene U je jasně vidět u všech.
Vrchol krize přichází ve věku 47 let
Do dvaceti let jsme obecně šťastní a křivka stoupá. Pak se plíživě začíná zase propadat dolů. Nejdříve hodnota štěstí stagnuje nebo mírně klesá a pak přijde o trochu strmější propad po třicítce. Do kritického nejnižšího bodu pak lidé ve vyspělých zemích upadnou nejčastěji ve věku 47 let. V rozvojových zemích jsou na tom lépe a upadají do krize o rok později. Když se ke zmíněnému bilancování přidají různé zdravotní potíže, snížený sexuální apetit a deprese, denně uléháme a probouzíme se s pocitem, že je vše zcela ztraceno a vše je marné.
Věk osvobozuje
Střední věk s sebou často přináší zmatek v citech i pocitech, v představách o dalším způsobu života a touhu po změně. Romantické ideály často bláhově srovnáváme s realitou, vidíme diametrální rozdíly a připadáme si bezmocní. Začínáme mít strach ze stárnutí i smrti a prožíváme náročné období. Z vrcholu krize je naštěstí možnost návratu. Křivka životního štěstí se kolem 50 let opět pozvolna začíná zvedat. Pokud se dožijete 70 let, dostanete se na podobné hodnoty, jako jste měli ve věku 20 let. Možná je to důvod, proč se začít šetřit, víc sportovat a jíst zdravěji.
Krize středního věku v partnerství
Každý vztah řeší občas potíže. Velkou zatěžkávací zkouškou je zejména období, kdy přijdou děti. Partnerství tak prochází i krizí středního věku, u jednoho nebo u obou partnerů. Toto velmi náročné období každý nedokáže překonat bez následků. Proto se mnoho manželství a partnerských vztahů rozpadá i v kritickém období. Mnoho lidí přepadá úzkost a neutuchající pocit, že nutně musí něco změnit, jinak to snad ani nepřežijí. Podle odborníků jde o přirozené stavy, které se dají zvládnout psychoterapií. Jenže téměř nikdo nevyhledá pomoc odborníka.
Průběh partnerské krize
Při nedostatku intimity a porozumění často přichází nevěra, což je ale spíše krátkodobé řešení. Po opadnutí prvotní vášně, zamilovanosti a okouzlení se úzkosti vracejí ještě silněji. Nejdůležitější je, aby chtěli problém řešit oba partneři. I když jsou vždy chyby na obou stranách. V případě nevěry je to jasné. Nevěrný či jinak chybující partner musí přijmout za své chování plnou odpovědnost a ten druhý musí umět odpustit, nevyčítat a nevracet se k tomu. Vše chce dostatek času. Většina konfliktů vyplyne z touhy po úctě a uznání. Pak tedy stačí, když si partneři začnou vzájemně naslouchat, přestanou odsuzovat opačné názory, s trpělivostí vyhledávat řešení a způsob jak společně trávit čas.