Pořád se cítíte unavení z toho, že nespíte nebo naopak z toho, že jste přespaní? Nevíte kolik hodin denně spát, abyste byli pořádně čilí a plni energie? V tomto článku vám poradíme, jak na to. Ten, kdo spánek ošizuje na úkor jiných věcí, na to může doplatit.
Kolik hodin denně spát aby to nebylo málo nebo příliš?
Dostatek energie není pouze o tom kolik hodin denně spát, ale také o tom v jaké poloze spát. Závisí také na správné životosprávě, fyzické aktivitě a vašem věku. Nemůžete srovnávat spánek malého dítěte a dospělého jedince. S věkem se samozřejmě délka spánku snižuje. Velmi důležitá je také hloubka spánku.
Děti mají prospat velkou část dne.
Novorozenci: 14-17 hodin denně
Kojenci: 12-15 hodin denně
Batolata: 11-14 hodin denně
Předškoláci: 10-13 hodin denně
Školáci: 9-11 hodin denně
Teenageři: 8-10 hodin denně.
U dospělých se čísla snižují.
Mladší dospělí a dospělí: 7-9 hodin denně
Osoby nad 65 let: 7-8 hodin denně.
V jaké poloze spát
Nejlepší polohou pro spánek je samozřejmě spaní na zádech. Výhodou spánku na zádech je, že páteř je ve velmi dobré poloze. Někteří odborníci také tvrdí, že tato poloha je vhodná pro pokožku. Pleť může volně dýchat a méně se tvoří vrásky. Nevýhodou spánku na zádech je zvýšené chrápání či apnoe (menší intervaly bezdeší při spánku).
Spánku na boku využívají především těhotné ženy, kterým to doporučuje přímo jejich lékař. Výhodou této polohy je velmi dobré prokrvení srdce a zmírnění projevů pálení žáhy. Nevýhodou však je tlak vyvíjený na plíce a žaludek. Někdy také může dojít k znecitlivění ramene.
Spánek na břichu zmírňuje problémy s chrápáním a spánkovou apnoe. To je ovšem jediná výhoda. Nevýhodou je špatné zakřivení páteře a následné bolesti zad a krku.
Přerušovaný spánek
Přerušovaný spánek může způsobit nejen nedostatek energie během dne, ale také řadu zdravotních komplikací. Mnohdy to bývá závažnější než nedostatek spánku. Mohou za to různé rušivé faktory, jako například blikající hodinky, špatná matrace nebo domácí mazlíček v ložnici. Lidé, kteří mívají přerušovaný spánek, bývají náchylnější k depresím, zhoršené náladě či špatným návykům ve stravování. Dále může docházet k vyššímu riziku Alzheimerovy choroby.