Každý živočich se snaží zajistit svou takzvanou nesmrtelnost tím, že předává své geny další generaci. Existují však druhy živočichů, které se rozmnožují dost prapodivně. Některé druhy zvířat se rozmnožují tím, že změní pohlaví, jiné druhy se obejdou bez samců.
Kdo mění pohlaví?
V tropických mořích žije jedna z nejznámějších ryb. Je to ryba čeledi sapínovitých, říká se jí klaun očkatý ( Amphiprion ocellaris ). Tato krásná pestrobarevná ryba žije kolem sasanky, kterou čistí a odhání ostatní ryby, aby ji neokusovaly. Díky svým pohybům zajišťují sasance okysličenou vodu. Pro klauny očkaté je sasanka dobrým úkrytem, ale pro ostatní živočichy mořské říše je smrtelně jedovatá díky jejím žhavým chapadlům. Klaunům však dodává bezpečí.
Aby mohl klaun žít v blízkosti sasanky, musí se nejprve aklimatizovat. Je totiž stejně tak nebezpečná pro tento druh živočicha, jako pro ty ostatní. Sasanka má chapadla pokrytá slizem, který ji chrání a aby mohl být ochráněn i klaun očkatý, musí ho mít na svém těle stejně tak, jako sasanka. Plave kolem ní a tře se o ni tak dlouho, dokud tento povlak sám nezíská.
Klauni žijí v párech, nebo v menších hejnech. Sasanku neopouštějí ani v době páření. Společný život je pro oba velice prospěšný. Samice naklade 500 – 1 500 jiker do samcem připraveného hnízda a on je pak následně hlídá, potírá slizem, okysličuje a odstraňuje ty, které jsou napadené plísní, nebo neoplodněné.
U klaunů očkatých vládne přísná hierarchie. Hejna těchto ryb mají jednoho dominantního samce a několik nedospělých, kteří čekají na svou příležitost. Samice klauna má navrch a tvoří se svým protějškem pár, který musí být dominantní, aby se mohl dát do páření. Když se samici samec nezamlouvá, vyžene jej a přijme jiného samce, který byl z hierarchického hlediska hned pod ním.
Všichni klauni očkatí, kteří se narodí jsou samci a na samice se promění až časem. Jsou to hermafroditi. Aby se však mohli stát samci samicemi, musí mít ke své proměně prostor. Aby byl prostor, musí samec ohledat jinou sasanku, nebo když samci uhyne družka, přemění se on sám na samici. Samice jsou totiž daleko větší než samci a jejich dominantní postavení přeměnu nedovoluje.
Mšice se klonují:
Jedním z 850 druhů mšice je kyjatka hrachová ( acyrthosiphon pisum ) z čeledi mšicovitých, která se vyskytuje hlavně ve střední Evropě. Tento druh dorůstá do velikosti 3,5 – 5,5 mm.
Mšice jsou pouze samice. Samce byste hledali marně. Na zimu nakladou vajíčka, ze kterých se pak na jaře zrodí nový rod. Sami však na zimu umírají. První generace mšic jsou bezkřídlé. Křídla má až třetí generace tohoto rodu, pak je jim umožněno odletět jinam a vytvořit tam novou kolonii. Nejvíce se objevují na luštěninách.
Aby se mšice mohly rychle rozmnožovat, některé z nich svá mláďata rovnou rodí a nekladou vajíčka. Mšice už může po několika dnech od svého narození plodit nové potomky. Život mšice trvá pouze 30 dní a za tu dobu dokáže přivést na svět stovky dalších mšic.
Tomuto druhu rozmnožování se říká partenogenze. Je to druh, kdy samička ke svému rozmnožování rozhodně nepotřebuje žádného partnera. Za jednu sezonu se generace mšic dokáže rozšířit o 20 dalších generací, kdy se rodí převážně neokřídlení jedinci. Je-li nedostatek živin, nebo hrozí-li nebezpečí, objeví se okřídleně mšice, které odletí hledat rostliny nové.
Existuje okamžik, kdy samice produkují své jedince obou pohlaví. Je to v podzimních měsících, kdy se snižují teploty a zkracují dny. Pouze v tomto období dochází k tomu, že se mšice pohlavně oplodňují a zanechávají oplodněná vajíčka na rostlinách. Oni sami následně umírají a na jaře se z vajíček vylíhnou další jedinci.
Drsné rozmnožování
Takto zvláštně se rozmnožuje šestiočka sadistická z čeledi šestiočkovitých. Je to pavouk, který je velký jen 3 cm a má pouze šest očí. Většina pavouků má totiž očí osm. Vyskytuje se v Izraeli na západním břehu Jordánu.
Samcův pohlavní orgán připomíná jehlu a je velice ostrý, proto se samec zakousne samici do zadečku, aby ji ochránil a mohl následně do břicha upustit sperma.
Vzhledem k tomu, že samice pavouků mají velké vaječníky, sperma, které do nich samec vstříkne se dostane k vajíčkům i když je mimo jejich pohlavní orgány.
Tímto způsobem se rozmnožují také štěnice a zoologové ho nazývají traumatickou inseminací.
Rozmnožování pod hladinou rybníka
Jednu ze zvláštních rozmnožovacích praktik má karas stříbřitý ( carassius gibelio ) z čeledi kaprovitých. Vzhledem k tomu, že se v jeho buňkách místo dvou obvyklých sad chromozonů vyskytují hned tři, je nazýván triploidním živočichem. Většina živočichů jsou diploidní s dvěmi sady chromozonů, přičemž jedna dodává spermie a druhá je ve vajíčku.
Ačkoli se diploidi rozmnožují pohlavně, triploidi to mají jinak. Triploidi mají nepohlavní způsob rozmnožování, který se nazývá partenogeneze. Zajímavostí však je, že karas stříbřitý se dokáže rozmnožit oběma způsoby, což je naprostou výjimkou.
Samcem pro oplodnění může být jiný druh:
Když samice naklade vajíčka, nemusí je oplodnit pouze karas stříbřitý, ale i kapr obecný, nebo jiná kaprovitá ryba. Vzhledem k tomu, že se genom samce nepodílí na dalším vývoji, nedojde tak ke křížení.
Pak je tady druhá možnost oplodnění a to tak, že se oplodní jikry spermiemi stejného druhu. Došlo k redukčnímu dělení a zda bylo prospěšné se pozná až po tom, co se z embrya vyvine. V této variantě rozmnožování je však větší míra úmrtnosti, proto je samců méně než samic.
Roztoči se rodí oplodnění
Roztoč ( adactylidium nicolae ) z čeledi acarophenacidae žijí krátce a neobvykle. Jediným zdrojem živin pro oplodněnou samici je truběnka fíkusová a omezuje další reprodukci tomuto hmyzu, protože pojídá její vajíčka.
Samice má v sobě pět až osm samic a jen jednoho samce, který už v těle matky všechny samice oplodní. Matka však nepřežije, protože její tělo slouží potomkům jako zdroj potravy. Tak dlouho pojídají tělo samice, až se dostanou ven a celý cyklus jede na novo. Samec však po vylíhnutí umírá.