Slepě věříme

Slepě věříme

Odevzdáváme své životy do rukou jiných. Slepě věříme tomu, co je nám podsouváno. V TV, v rádiu, v novinách na internetu.

Jdeme li k lékaři, slepě věříme, že on ví, co nás bolí a ví také co s tím. Bolest je ale upozorněním, že něco není v pořádku a že máme v životě něco změnit.

Hýbat se méně, nebo naopak více, netahat těžkou tašku na rameně, ale na zádech. Místo rychlého občerstvení s přepáleným tukem si dát ovoce a zeleninu. A místo prášku na bolest hlavy se méně stresovat, jít na čerstvý vzduch, nebo si jít dřív lehnout.



Lékař rozhodne co je a co není nemoc, kdy nás hospitalizovat a operovat. Někdy kvůli tabulkám, bodům a dotacím pro nemocnici. Podvědomě vnímáme to, co nám řekne. Pokud máme být 14 dnů na lůžku, je nám 14 dnů zle. Kdybychom k lékaři třeba ale nešli a s paralenem lehli do postele, za 3 dny by nám možná bylo dobře.

Diagnóza

Když se přejíme – máme dyspepsii

Jsme-li utahaní – trpíme únavovým syndromem

Je-li nám smutno – máme depresi

Hlavní je, že to bylo odborně zařazeno pod kód a poznamenáno do PC a naší karty. Pak vyfasujeme spoustu léků, které mají spoustu vedlejších účinků. Při tom by většinou stačilo:

se nepřejídat…

si odpočinout…

si popovídat…

Zdraví

Zdraví není stav. Je to složitý proces, na kterém musíme sami dlouhodobě pracovat. Naučit se reagovat na složité životní situace a reagovat na ně. Přijmout sami sebe a smířit se s okolním prostředím. Zkusit se naučit nestresovat, nebo to alespoň dělat co nejméně.

Máme-li dostatek sil a vůle řešit každodenní problémy, jsme zdraví. Máme-li problémy, je to v pořádku. Je to známka toho, že ještě žijeme. Jediní jedinci, kteří problémy nemají, leží na hřbitově.

Vůbec nejlepší na tom je, když vědci tzv. ,,objeví Ameriku“.

Např. je úžasný závěr výzkumu týmu britských psychologů v čele s profesorem Richardem Wisemanem, z university v Hertfordshiru, zkoumajícího jakou rychlostí chodí lidé po ulici:

,,Příčinu zrychleného životního tempa vidí vědci v informačních technologiích. Kvůli internetu a mobilním telefonům jsou lidé více netrpěliví, podráždění a mají dny napěchované větším počtem činností.“

Tak tomu říkám objev století J

Studie Roberta Levina z kalifornia State University:

,,Rychlost chůze je spojená s dalšími faktory, jako je chování jedince a jeho zdraví. Jak lidé spěchají, méně pomáhají ostatním a více trpí stresem a špatným životním stylem.“

No tak ještě, že to někdo důvěryhodný zjistil J

Bolest

Bolest není nemoc, ale varovný signál, hlásí nám, že děláme něco špatně. Zastavme se a pokládejme si jednoduché otázky.

Chci tak žít i nadále?

Má to smysl?

Je čas na změnu?

A na jakou?

Bolí-li vás nohy, zřejmě máte špatné boty, vysoké podpatky, taháte těžké nákupy, máte nadváhu, moc pracujete a neodpočíváte, nechodíte na zdravotní cvičení nebo jógu…

Mnohdy stačí jen něco změnit. Polykat tzv. ,,oblbováky“ proti bolesti a nechat nemoc neustále vzrůstat výš a výš tam kdesi na pozadí je nesmysl.

Budete-li v práci místo 12 hodin jen 8, budete mít možná méně peněz. Budete mít ale čas nakoupit v akci nebo ve slevě a místo hotovky či polotovaru si i uvařit levně a zdravě.

Kouření

Co třeba toto téma? Je to zlozvyk nebo nemoc?

Psycholog Hans Eysenck mluví o ,,kuřáckém typu osobnosti“ a mluví o něm jako o bezohledném, agresivním a snadno se rozčilujícím člověku, který naopak rád riskuje. Podle jedné teorie jsou kuřáci nepokorní a vzpurní a je jim relativně lhostejné, co si o nich lidé myslí. 

Podle teorie druhé je kuřáctví nemoc. Existuje velká vazba mezi kuřáctvím a depresí. K depresím vede nízké sebevědomí, nejistota, citové problémy, život stresující okolní prostředí. Cigareta pak funguje jako laciný lék a antidepresivum. Stačí pak prý vyléčit depresi a je po problému.

Ať je to tak či onak, kuřáctví je podle jakékoliv teorie zejména projevem bezohlednosti vůči sobě samému a proti svému zdraví. Pak následně i vůči svému okolí.

Reklama

Využití známých osobností v reklamě je známou ,,vlivnou zbraní“ novodobých reklam. Všechny celebrity nás nutí podprahově vnímat a prodávají nám i to, co nechceme a hlavně nepotřebujeme. Je úplně jedno zda nám tak vnuknou myšlenku koupit si nový prášek na spaní nebo na praní, nebo bulvární plátek plný hnusu a špíny. Něco jako ,,Svoboda tisku“v souvislosti s ,,Veřejným zájmem“ jsou tímto způsobem zneužívány ve velkém měřítku. Opět slepě věříme…

Negace a pozitivní myšlení

Na jakoukoliv věc negativního charakteru reagujeme vlastní negací. Jak to myslím?

Je jedno jestli to negativní sdílíme na FB, nebo sledujeme TV zprávy, které nás pokaždé rozčílí. Neustále nás to stresuje a uvádí do špatné nálady. Pak se nabízí otázka, jestli nebude lepší se úplně od informací odpojit.

Výsledek průzkumu profesorky Luisy Corradové z ekonomické fakulty Cambridgeské university, ve které zemi jsou lidé nejšťastnější:

Nebyla to slunná Evropa, jak bychom mohli předpokládat.

Kupodivu nejlépe jsou na tom národy, kde téměř nevysvitne slunce. Vítězí Dánové, Finové a taky Švédi. Výsledkem výzkumu také je, že mnohem důležitější než růst HDP je důvěra ve státní správu, vymahatelnost práva a dobré mezilidské vztahy. To ale u nás chybí v hojné míře a velkém měřítku. 

Budujme si občanskou společnost, neboť výsledky voleb již několik let po sobě hovoří v tom duchu, že to lepší nebude.

Politická atmosféra vytvářená našimi představiteli vlády vytváří neustále a dlouhodobě společenskou atmosféru škodící lidskému zdraví.

Aby to nebylo o nás bez nás, budeme-li si budovat dobré mezilidské vztahy v našem okolí, budu se nám lépe snášet zlotřilosti, které na nás jakákoliv vláda páchá.

Přejít nahoru
Tvorba webových stránek: Webklient